Konzervační látka chrání přípravek před jeho kontaminací mikroorganismy. Přípravek může kontaminovat každý z nás a to hned několika způsoby – například vložením prstů do přípravku nebo třeba i uchováváním přípravku ve vlhku. Je jasné, že vyhnout se těmto podmínkám je takřka nemožné. V okamžiku, kdy sáhnete do kelímku s přípravkem bez konzervace, dochází ke  kontaminaci - mikroorganismy se začínají množit, přípravek je tudíž znehodnocen a může dojít k závažným zdravotním následkům např. v okolí očí. Použití konzervační látky tedy představuje ochranu zdraví spotřebitelů. Ale je samozřejmě  důležité zvolit vhodnou konzervační látku a odpovídající množství, aby bylo zabráněno kontaminaci a pro spotřebitele byla udržitelná. Konzervovat je nutné především přípravky obsahující vodu, která je pro organismy základní živnou půdou. V kosmetických přípravcích se používají jak syntetické, tak přírodní konzervační látky. A reakce na jejich obsah může být u různých lidí rozličná.

 

Nejideálnějším přípravkem by byla přírodní konzervační látka, která by měla tyto vlastnosti: široké spektrum účinnosti, stabilitu, bezpečnost a nízké dávkování. Ovšem většina přírodních konzervací tyto vlastnosti nemá. Můžete si například všimnout, že většina BIO kosmetiky má spíše kratší dobu trvanlivosti a nemá tak dobrý ,,feeling“ – pocit při aplikaci. A nelze v žádném případě očekávat od takové látky i ideální snášenlivost na pokožce bez dráždivých až alergických účinků např. viz látky z přírodních esenciálních silic, které mohou obsahovat řadu alergenních složek.

 

Konzervační látky versus alergie a testy


Byla prováděna testování a zjišťovány kontaktní alergické reakce na konzervační prostředky v kosmetice. Evropská studie v letech 1991 – 2000 byla realizována v 16ti centrech, která byla z 11ti zemí.

Měření ukázala, že nejhorší alergické reakce byly zjištěny u formaldehydu (koncentrace 2-2,5%) a nejméně alergizovaly parabeny (koncentrace 0,5 – 1%). Zkoušky byly prováděny nikoliv na normální populaci, ale na alergicích.

Studie prováděná v roce 2010, které se zúčastnilo 159 testovaných, hodnotí parabeny dokonce nulovou hodnotou alergizace, konzervanty uvolňující formaldehyd dráždí asi 2,5% testovaných a chloracetamid dráždí dokonce 3,8%.

Tolik pomlouvané parabeny, které ovšem mají nejnižší alergizující vlastnosti, budou Evropskou komisí schváleny jako neškodné. Colipa (poradní sbor pro kosmetické výrobky pro EU) předložila data o bezpečnosti látek z farmakokinetické studie u methylparabenu, etylparabenu, propylparabenu a bytulparabenu. Další druhy parabel nebudou v přípravcích používány.

V roce 2010 bylo zpracováno Vědeckým výborem pro bezpečnost spotřebitelů stanovisko, z něhož vyplývá závěr: použití methylparabenu a ethylparabenu je bezpečné v současně používaných koncentracích – tj. 0,4 % pro jednu konzervační látku;  propylparaben a butylparaben jsou bezpečné a tedy povolené a schválené v koncentracích 0,19% pro jednu konzervační látku. V každém případě syntetické parabeny mají nejnižší max. střední riziko alergií z dostupných konzervačních prostředků.  A není nutno je se jich bát, a s tím se ztotožňují i dermatologové (viz. přednáška Dr. Vocilkové).

 

A závěrem pár zajímavostí

 

- V Japonsku dávají jednoznačně přednost parabenům před jinými konzervačními látkami, přípravky, které se do země dovážejí, podléhají velmi přísným kritériím.

 

- Pokud se přípravek nachází v dávkovači, obsahuje daleko menší množství konzervační látky. Není jí zapotřebí – spotřebitel nemůže prsty zanášet do krému mikroorganismy a přípravek kontaminovat. Bohužel, tento typ obalu není možné použít u mastnějších výrobků.

 

 

- Podívejte se někdy na obaly kosmetiky, která se chlubí tím, že je BIO, popř. nepoužívá konzervace, parfemace atd., i přesto je možné, že ve složení parabeny najdete. Bohužel tento fakt je dán špatnou legislativou.

 

 

- Konzervační látka má spotřebitele chránit, nemusíte se tedy bát, že vám během noci vyroste třetí ruka. Nakonec i my z oboru používáme kosmetické přípravky víc než je běžné :-)